Akce 2008
17.11.2008 Výlet na jahodnou
Ráno sme sa zobudili a pri raňajkách sme debatovali s Janom čo budeme celý deň robiť. V plánu bola dlhšia prechádzka zo psami. V tom Jano, že by sme sa mohli prejsť na Jahodnou. Od nás s domu je to 10km. Nadchla som sa a samozrejme som súhlasila. Rýchlo som nabalila jedlo, pití, sladkosť na cestu. Vodu pre psov, granulky, misku a popruhy. Vyrazili sme asi o desiatej a o pol štvrtej sme dorazili domou. Cesta bola pohodová. Sem tam sme psy museli priviazať kvôli ostatným psom lebo cyklistom. Prvý pes sa zabehol Jack, po chvíľke Scott, ale obaja našťastie neodbehli nadlho. Na Jahodnej sme sa posilnili, odpočinuli si, urobili par spoločných fotiek a vyrazili sme zase na zad. Cesta ubehala na späť veľmi rýchlo. Bola som rada lebo ma už veľmi boleli nohy :-( Dlho sme na takejto dlhej túre neboli a tak sa bolesť prejavila veľmi skoro.
25.-26.10.2008 Trénink s Martinou Klimešovou
Na trénink k Martině jsem jela ze zvědavosti a absolutně jsem neměla potuchy, co mě čeká. Poznala jsem ji jako závodníci, která na parkúru běží jak o život a stále mluví. Ale když říkám stále tak stále. Poprvé když jsem ji viděla v Chvalnově, tak jsem si řekla, že je to hrůza. Jak to muže zvládat. Jde to, když je člověk tak důsledný jako ona. Po víkendu mám na vše zase jiný názor, ale kvůli tomu sem tam jela :-) Názor na stále mluvení na parkúru jsem nezměnila to prostě nezvládnu. Martina je ale velice dobrý trenér, který ví, o čem mluví, ví argumentovat a celý výcvik vede zábavnou formou. Nutí člověka přemýšlet a stále odměňovat psa na parkúru. Jo a důležitá věc na psa jsme nesměli vůbec sahat což nás také donutilo se psem více komunikovat. Jindy ho jen opravíme a konec. Ukázala nám jak naučit psa, aby tahal sám dopředu. Vysvětlila dopodrobna taktiku vedení na skokovkách, tunelech, a práce se zónami. S Jammy mi poradila co dělat aby neshazovala, teda hlavně dávat za včas povely :-) Shaimy se učila skákat a procvičovala si zónovky a slalom. Byla jsem překvapené, že i za účasti tolik jiných psu se dokázala soustředit. Jde vidět, že už je zase o něco starší. Děkuji Veve z Brezna, že zorganizovala tuto akci. Také lidem, kteří tam trénovali, za dobrou náladu a atmosféru. A trenérce Martině za spoustu nových rad a zkušeností. Těším se na další takový trénink. Za fotky děkujeme Zuzke.
20.9.2008 Projížďka autem do Cífera a zpět
Nevím, jak bych přesně začala, ale asi tím, že ještě v pátek jsem pracovala a dojela domu pozdě. Začala jsem chystat věci a psala si seznam, na co nesmím zapomenout. Teplé oblečení, všechno pro psy, židličky, altánek. Naskládala jsem část věci do auta a vyjela do obchodu pro tousty, abychom měli cestou co jíst. Další důležitý úkol mě čekal, při vyzvednutí štěňátka královského pudla, kterého jsme vezli novým majitelům do Nitry. Jano zatím v pivnici dodělával skokové překážky pro pana Grygara. Ty se dali do auta jako poslední plus nálepky pro Tomíka a Mirku. Do postele jsme se dostali ….. asi hodně pozdě, protože po zalehnutí uběhla chvilka a už zvonil budík.
Ráno jsme vyjeli o 4:00, cesta byla rychlá jako vždy. Horší bylo počasí :-( Bylo kolem osmi stupňů a sem tam pršelo. Jammy jsem měla pod nohama. Hárala a nechtěla jsem rozrušovat psy v zadu. Cestou jsem spala jako vždy a najednou jsme zastavili a před námi policejní auto s blikajícím STOP! Jano totiž předváděl své mistrovské řízení i protijedoucímu policejnímu autu. Jano i v těchto situacích dokáže být klidný a přesně ví co říct. Vše skončilo v pohodě bez pokuty a my pokračovali dále s trochou zpoždění.
Další vzrušo se nám přihodilo za Nitrou, kde agiliťáci z Nitry dostali defekt. Okamžitě jsme zastavili, avšak vše měli zvládnuté a pod kontrolou, tak jsme pokračovali do Cífera.
Štěňátko pudla jsme odevzdali a do Cífera jsme dorazili o osmé hodině. Zaparkovali jsme a Jano mi řekl ať se jdu za prezentovat. V tu chvíli mi to došlo…. Zapomněla jsem to nejdůležitější očkovací průkazy a vykonostné sešity všech tří psu. Toto se mi ještě nikdy nestalo, ale všechno je jednou poprvé :-(
Snažili jsme se vymyslet náhradní plán, ale nakonec jsme se rozhodli, že chvilku zůstaneme a potom pojedeme domu. Jano, odevzdal skokové překážky Cíferčanom a Tondovi Grygarovi s Prahy který tam pískal. Nálepky odovzdali Mirke a spolu jsme šli koukat, jak běhají large. Asi o dvanácté jsme se se všemi rozloučili a vyjeli směr Košice.
Ikdyž jsme na závodech neběhali, přesto tato cesta měla vyrušující chvíle.
15.9.2008 Šutovské vodopády
Ze super víkendu „borderek a australáků“ jsme vyráželi domů až v pondělí. Stavili jsme se nakoupit super levné koláčky (marmeládové, s pudingem, oříšky, loupáky) a koupit super vodítka. Shaimynka už bohužel všechny rozhryzala :- Domů jsme spěchali kvůli Janové práce, ale i přesto jsme stihli super výlet. Potřebovali jsme vyvenčit psíky a taky jim dát vodu. Jano, přemýšlel kde zastavit a napadlo ho, že bychom se mohli stavit k vodopádu. V televizi o tom slyšel, že trasa je dlouhá jen 30min. Což bylo ideální na protáhnutí avšak vše bylo jinak…...
Počasí bylo chladné kolem osmi stupňů a pršelo. Teplé oblečení jsme měli, psy měli dobře osrstěné kožichy, tak nás to neodradilo. S autem jsme zastavili před zákazem vjezdu, napili se, vzali pár koláčku a vyrazili. První část cesty jsme šli po asfaltu, druhá část se šla po turistickém chodníku. Tam jsme i před námi mihla Salamandra skvrnitá vice o ní si můžete přečíst zde.
http://www.kysuce.sk/cl/286/salamandra-skvrnita-salamandra-salamandra.html
Nemilé překvapení bylo, když místo pul hodiny jsme šli přes hodinu a to i v rychlém tempu. Když jsme viděli z dálky rozcestník zhrozila jsem se. Naštěstí se tam psalo, že vodopády jsou už jen tři minuty daleko. Nebyli to ani tři minuty a už jsme ho viděli, krásný Šutovský vodopád. Udělali jsme pár foteček a vyrazili nazpět. Cesta byla rychlejší než vzhůru tak jsme stihli i nějaké další fotky přírody i našich pesanu.
Tento víkend jsme si užili a těším se na další akce, které určitě vymyslíme.
13.-14.9.2008 Sraz plemene border collie a australský ovčák
Na sraz jsme s Janem chtěli vyjet už v pátek po obědě. Bohužel pracovní povinnosti nám to nedovolili a vyjeli jsme až o půl osmé večer. Laura s manželem na nás už nečekali a vyjeli dříve.
Do Ostravy k našim rodičům jsme dojeli o půl noci, zalehli a usly. Ráno o šesté jsem měla budíček ve formě Shaimy na hlavě a dotírání, pochodování, a nervózním knukáním že chce jít ven.
Po venčení a nakrmení psů přišel na řadu páneček. Z mrazáku dostal sladké koláčky s ovocným čajem.
Na sraz jsme dorazili včas. Zapsali jsme se do závodu agility s Jammy,Tajem, Fezzykem a Shaimy. Přivítali se ze všemi známými a čekali na zahájení. První parkúr byl pro závodníky open agility a Jano s Tajem napráskali v tomto běhu šest chyb. Fezzynko to vše zachránil a s jednou chybičkou se umístil na krásném 2. místě!!! První byla naše sestřička Jessie s Katkou a na třetím Katka s Badym oba psy Svěží Vítr. Další běh byl pro pokročilejší, kde startovala i dcera Taje – Mystinka. Ve štěňátkách Jano opět zabodoval s Shaimynkou a vybojovali 1. místo!!!
Po agilitách jsme si vyzkoušeli figuranta a obrany ale také pasení kačenek. Nejvíce však kačenky zaujali Fezzyka tak si to potom i vyzkoušel a šlo mu to moc dobře :-)
Protože byla velká zima, Jano pomohl postavit stan Lauře a Bevnovi a vyrazili jsme do tepla.
Druhý den nás čekala poslušnost s Jammy a Fezzykem podle ZOP a Taj si vyzkoušel poslušnost podle IPO 1. Poslušnost podle ZOP byla velmi obsazená proto mě těšilo, že Fezzy skončil na krásném 4. místě. Jammy neumí chodit bez vodítka, tak skončila někde v zadu.
Taj bojoval mezi třemi závodníky a kupodivu byl třetí :-). Aport přes překážku dělal poprvé, ale vysílačku zvládnul perfektně a s tím jsem byla spokojená.
Po této pro psy nudné poslušnosti začali opět agility. První běh byl pro závodníky, tentokrát open jumping. Jano s Tájem zaběhl krásný čistý běh a tím si vybojoval 1. místo!!!
Fezzy se bohužel diskvalifikoval na vracečce. Já s Jammy jsme se diskly hned na startu. Jammy mi odešla s odložení a já se za ní vrátila. Běh jsme jinak zvládli s několika chybami.
Mystinka si zaběhala opět v pokročilejších.
Jano s Shaimynkou se tentokrát umístila ve štěněčím běhu na krásném 2. místě!!!
Součty agility běhů dopadli pro nás taky úspěšně.
Součet Agility+Jumping Jano s Tájem 1. místo!!!
Součet tunelových běhů Jano s Shaimy 1. místo!!!
Po vyhlášení jsme si s Tájem zašli na odběr krve a nechali ho vyšetřit na DNA test CEA.
Držte palce ať to dopadne dobře.
Se všemi jsme se rozloučili a děkovali za super víkend plný zábavy ale hlavně spoustu super přátel.
Těšíme se, že o rok bude tento sraz pokračovat.
10.-15.8.2008 Setkání Honzy S. a spol.
Po dlouhém plánování, kdy dojet, kde přespat, jak zajistit hlídání Cassidyho, se vše vyřešilo během okamžiku. Na Cassidy se ozval nový majitel a vše bylo bez problému. Vyjelo se v sobotu na oběd, aby se odevzdal novým majitelům, přespalo se u mích rodičů a do Liberce se vyjelo v neděli o 10:00 hod. Výjimečně jsme dorazili jako první. Následovali Lerlovi, rodina s Míšou a Katka Macků, Míša s Katkou, dále Zlíňáci (Jana, Petra a Barča) a ve večerních hodinách rodina Smočkova. Všechny tréninkové dny byly rozděleny na ranní sekvence a odpolední parkúry. Vše probíhalo v klidu bez sebemenších problémů. Psi jsme si všichni hlídali, takže tentokrát nedošlo k žádnému konfliktu. Shayminka trénovala se štěňátky a zvykala si na přítomnost jiných psu. Obědovou pauzu zajišťovala Míša s Tomášem + pomocníci. Kterým samozřejmě moc děkujeme za skvělé obědy. Večeři si každý zajišťoval sám nebo se grilovalo. Společenské posezení s kytarou také nechybělo a my se moc dobře bavili. Za celý týden jsem se snažila opět získat co nejvíce vědomostí od různých trenérů, kteří mají své zkušenosti a znalosti. Za vše moc děkuji.
1.8.2008 Opravdu už mám hodně času tak jsem napsala další článek o našich psech :-)
Stále máme volné dny, proto se snažíme co nejvíce věnovat našim psů. Každodenní ranní procházky jsou samozřejmostí. Kolem páté hodiny, kdy už není takové vedro, se chystám se psy opět něco dělat. Tentokráte je to i starostlivost o jejich srst. Každý den češu jiného psa. Nejhorší zmuchlance mají naší borderčí kluci, což se dá čekat, když mají tak krásnou dlouhou srst. Ostatní psi netrpělivé pobíhají kolem mě a snaží se mi přinášet různé hračky.
Asi za půl hodinu česání se konečně dostaneme k naší oblíbené činnosti, kterou je samozřejmě agility. Ze psíčkami jdeme do horní zahrady postavit nějakou sekvenci, kterou si najdu na internetu nebo v časopisu Clean Run. Některé jsou ze závodů, při kterých se diskneme. Potom je zavřu a vemu jenom jednoho nebo dva podle toho jak vím, jak reagují.
Každý pes se v ten den učí něco jiného, abych i já se zdokonalovala. Nejčastěji začínám těmi nejmenšími. Takže Cassidy trénuje povel sleduj + běhání při mně. Hrajeme si spolu mezi překážkami na přetahovanou. Sem tam uděláme CIK-CAK nebo tunel. Vše však trvá asi pět minut, aby o výcvik neztratil zájem. I tak je opravdu moc šikovný a dělá opravdu velké pokroky.
Shaimy ta trénuje, zůstaň před překážkou. Zopakujeme si CIK-CAK a pomalu přidáváme po překážce. Nakonec zaběhne sekvenci o čtyřech překážkách. Teď je má asi 30cm od země. Jindy trénujeme zónu, kterou má na zemi. Pouze chci aby se mi na ni zastavila. Slalom trénujeme pouze šestityčkový na pravou i levou ruku. Sem tam uděláme i celý slalom, který taktéž dělá bez problémů.
Tajinek….to už je trojkový psík. U něho trénuju hlavně zóny a zmenšovaní oblouků. Těžší náběhy na slalom a rozlišovačky. Také se soustředím na to, aby vše dělal přesně a hlavně co nejrychleji.
Fezzinko je hodně bezproblémový pes na parkúru. Běží na ruku, takže se vlastně nemusí nic moc řešit. Právě proto se v tréninku zaměřuju na rychlost a zase rychlost. Také po něm chci, aby pracoval samostatně a běhal více dopředu. Trénujeme tedy vysílačky na všechny překážky, zóny, slalom a CIK-CAK.
Jammy, u ní je stále co zlepšovat a zdokonalovat. Umí všechno, co jsem ji naučit chtěl a teď už nám chybí pouze se sehrát.
Scott si nakonec pouze zaběhne pár skokovek, protože agility strašně miluje.
Když je zase všechny pustím jdu všechny překážky uklidit. Nakonec dám všem dobrou večeři a všichni se chystají do svých pelíšku.
19.-20.7.2008 EO Německo
Závody v Německu jsem brala hodně vážně, protože konkurence z mnoha zemí byla opravdu obrovská. I přesto jsme vyjeli ze skvělou náladou za závěsem stříbrného Mercedesu. Řidič Roman a spolujezdci – Iveta, Renata, Olga, Lenka a Michal plus psiska. Naše posádka v obsazení Jano, Já a Mirka a samozřejmě naši psy. S vysílačkou v ruce jsme sem tam projednali čurání, přestávky a časté oznamy kolik kilometru ještě musíme vydržet. Na místo jsme dojeli po dvanácti hodinách a to v šest hodin večer ve čtvrtek. Po rozložení stanů a jejich rozmístění jsme si konečně sedli, jedli a povídali si.
Druhý den ráno, nás čekal chvilkový trénink hlavně na zóny a vyzkoušení terénu. Večer bylo naplánované oficiální zahájení. Všem bych přála tu úžasnou atmosféru a pocit, který jsem při tom cítila. Byla jsem hrdá, že tam můžu být.
První nervozita na mě padla první závodní den. Němci měli všecko perfektně naplánované a tak jak bylo napsané v rozpisu, tak přesně bylo i v reálu. První běh jsem běžela Agility s Jammy. Nervozita byla strašná a ikdyž jsem běžela naplno bylo to zmatené. Běh jsme doběhli s několika chybami a seskočenými zónami. Po dalších závodnících přišel na řadu Jano s Fezzykem. Bohužel tento běh DIS. Jano si neohlídal skokovku. Jako tým 327 jsem běžela já s Tájem. Bohužel po vracečce na skokovce se mi zatočila hlava a udělala sem krok navíc. Bohužel kvůli tomu skončil Taj na áčku místo houpačce. Po opravě jsme doběhli krásný super běh.
O jedné hodině nás čekala další obhlídka tentokrát Jumpingu. Byl hodně běhavý a ten kdo nemakal, neměl šanci. Tento běh jsem už byla v pohodě. Jammy byla úplně šílená a místo na skokovku mi vběhla do tunelu. Největší radost jsem měla, když mi krásně bez problému vběhla do složitého náběhu slalomu. Fezzy s Janem tentokrát zaběhli krásný, rychlí, čistý běh. Díky tomuto běhu se probojovali do finále za Slovenskou Republiku. Já s Tajem jsme zaběhli s několika shozenými laťkami.
Finále je asi vždy plné očekávání. My jsme měli štěstí že jsme tam byli a Jano ještě větší že si tuto atmosféru mohl vyzkoušet na vlastní kůži. Nervozita se dala krájet a když se Jano postavil na start ani jsem nedýchala. Parkur zvládli dobře bez zbytečných oblouků a ztráty rychlosti. Jana však překvapilo to, že Fezzy nenaběhnul do slalomu. Fezza si odvolal, ale nedal mu dostatek prostoru na dobré naběhnutí. Třetí odmítnutí bylo na tunelu kde už Jano nedal pořádný povel a snažil se ho rychle doběhnout, kvůli pasti na posledních dvou překážkách. Vydechla jsem a utíkala jsem dát Fezzovy odměnu a Janovi podporu. Běh byl opravdu vydařený oba si uhlídali zóny na všech třech zónovkách a hlavně i přes tu nervozitu makali naplno.
Druhý den, nás čekali družstva Já s Tájem a Jammy, Jano s Fezzykem. Fezzy nás zase podržel a díky němu a Janovi jsme se dostali aspoň na celkově 63. místo
Z celé akce mám i přes několik disků dobrý pocit. Běhali jsme na plno a s radostí a o to v agilitách hlavně jde. Děkujeme posádce Mercedesu za dobrou navigaci, společnost a dobrou náladu.
Jediná věc, která mně mrzí je, že o organizaci a výjezd na tyto závody rozhodují lidé, kteří tam nikdy nebyli a neví jaké je se postavit na start a běžet……
19.2.2008 Taj a děti co mají rádi psy
Už delší dobu máme novou kamarádku Lauru a její fenečku australského ovčáka Kejty. Laura ze svým manželem Bevanem dělají naprosto užasnou věc. Pomáhají dětem z dětských domovů a postiženým dětem.
Každé úterý chodí těmto dětem zpříjemnit aspoň chvilku. Já s Tajem jsme toto úterý byli prvýkrát.
Byla jsem trošku nervózní abych něco nepokazila, narozdíl od Taje. Ten ví jak slušně se má chovat. Byl naprosto úžasný. Ke zdravým dětem se choval akčně k nemocným velmi opatrně a citlivě.
Naučil děti jak si lehnout, sednout, házet balónek.
Lauře moc děkujeme, že jsem se takové akce mohli zúčastnit a těšíme se na další střetnutí.
Pár fotek zde, příště jich určitě stihneme více :-)
18.-20.1.2008 Návštěva chovatelské stanice Never Never Land
V pátek jsme se s Janem a našimi borderkami vydali na výlet do Polska. Od tud jsme si přivezli užasnou akční fenečku Secret Weapen Never Never Land (Shaimy).
Po rodičích Ch.Pl., Pl.Jr.Ch. NEVER NEVER LAND ALICE IN WONDERLAND PIP a Ch.Pl., Pl.Jr.Ch., Sk.Jr.Ch., Lv.Jr.Ch., Lt.Jr.Ch., Pl.W'07, East & West Europa Cup W'07, Lt.Jr.W'07, Vilnus Cup Jr.W'07, Sk.Jr.Club W'06, Lt.Jr.Club W'06 NEVER NEVER LAND HIGHLAND STORM HIT, PIP.
Rodiče jsou zdraví, velice uspěšní na výstavách, ale hlavně ve sportu.
Shaimy je hravá, živá, nebojácná a bude se připravovat na agility s Janem.
První fotka na Slovensku.
Akce 2007
14.-17.8.2007 Seminář agility Strakonice
Když jede někdo na tábor počítá s tím, že se trénuje aspoň dvakrát denně a hodně se tam naučí + super lidi, skvělá atmosféra, večerní zábava. Všechno toto jsme zažili na intenzivním tréninku ve Strakonicích poblíž Prahy. Pro mě to začal týden učení a nabírání nových poznatků, možnosti výcviku, přístupu ke psům a jejich zdraví. Jenže když máte kolem sebe ty zprávné lidi, zažijete všechno tuplovaně. Hlavně ty tréninky. Nikdy jsem tak nebyla unavena :-)
Honza totiž dokáže z člověka vytáhnout všechny fyzické možnosti a nedovolí nikomu se flákat. Snaží se každému po doběhnutí parkuru vhodně poradit, máme za to že je to jeden z nejlepších trenérů na border collie, ale nejen pro ně. Chtěla bych strašně moc poděkovat Všem, kteří se podíleli na našem výcviku nejenom Honzovi ale i Katce, Barči, Tomášovi a všem ostatním za důležité připomínky :-) typu nepředkláněj se!!!! atd.
Získala jsem dobré informace, ale i spoustu dalších kamarádů. Už teď se těším na další takový sraz. Ještě jednou moc děkuji.
Počasí nám vydrželo až do pátku, kdy ráno začalo nevhodně pršet. Volného času jsem měla málo, ale i přesto jsme se stihli podívat na Strakonický hrad a jeho blízké okolí. Slavného Strakonického dudáka jsme bohužel nepotkali. Asi dudal jinde :-) Snad příští rok ho potkáme. Kvůli této akci jsme s Janem a našimi borderkami Fezzykem, Tájem a Jammy ujeli 1990KM přesně. Opsáno s tachometru při dojezdu domů.
Nebyla to totiž jenom cesta do Strakonic. Začalo to jízdou do Nitry s půjčenou kladinou, do Ostravy za mými rodiči a v pondělí o půl jedenácté v noci jsme dorazili do Strakonic. Cesta zpět byla jednodušší ze Strakonic jsme vyjeli asi před dvanáctou směr Bratislava na MSR agility a po dvou dnech nervů jsme dojeli zpět domů do Košic.
4.-5.8.2007 Závody agility Košice
Naše první závody v Košicích proběhly opravdu skvěle. Všichni z našeho klubu pracovali bez přestávky a na 101%.
V neděli po závodech jsme byli všichni spokojeni jak s odvedenou prací, tak i s výsledky. Opravdu se všem skvěle dařilo. Moc moc všem gratuluji a přeji další úspěchy.
Já s Tájem jsem poprvé běhala v LA3. Byla to opravdu velká zkušenost a byla jsem velice ráda, že se mi první běh podařil zaběhnout. Ikdyž se shozenými laťkami. V neděli jsem bohužel parkur zapoměla takže jsem Táje nemohla zdárně dovést do cílé. Myslím ale, že by se nám to povedlo :-) Jano a Fezzy běhali tento víkend opravdu skvěle. Zkoušku do A3 sice nezabehli (jedna chybička), ale běhali nadšeně s úžasnou přesnotí a rychlostí. Výsledek jde také vidět v součtu kde obsadili 1.místo.
6.4.2007 Předváděčka agility Hlučín, návštěva u Dana a Dity.
Předváděcí akci v Hlučíně jsme dělali s našimi členy SKK Ostrava-Třebovice, při výstavě voříšku a psů bez PP. Holky si díky této akci měli zvyknout na lidi a nervozitu. Psi zase na pohyb lidí a kravál. Ve kterém se museli i tak soustředit. Fezzy s Tajem byli úplně v pohodě, ještě aby ne když jsou to dlouholetí závodníci. Musím oba kluky moc pochválit. Fezzy běhal opravdu hodně rychle a Taj běhal super rychle ale hlavně jsme neudělali žádnou chybu. Jammy byla roztěkaná a ještě více akční než obvykle. Cítila moji nervozitu a chovala se hrozně. Po druhém běhu jsem se snažila uklidnit a předvedla moc hezky slalom a par skoček s tunelem.
Odpoledne jsme se s Janem a našimi borderkami Fezzykem, Tajem a Jammy vydali autem za ch.s. Wallachian Kingdom Ditou a Danem. Jsou to velice příjemní lidé a Dan je také velký srandista s borderkami Coco, Cece a Mety. Na jejich zahradě nás čekala i Petra s Honzíkem s borderkami Iky a Krysem. Dokážete si představit, že to byla pěkná smečka. Všichni psi se chovali velice spořádaně bez konfliktů. Měla jsem z toho opravdu radost. Na návštěvě jsme dostali spoustu pití i jídla. Za což moc děkujeme. Z čeho jsem měla ale největší radost?? Naši psi si mohli chvilku popást ovečky, které byli zavřené v košaru. Šlo mi hlavně o Fezzyka a Jammy.
Taj ovečky pase moc pěkně. Fezzy mě mile překvapil, ale trošku jsem to očekávala. Opravdu pásl!!!
Bylo úplně úžasné ho pozorovat při této práci. Fixoval je celou dobu, držel se na dvanáctce a obíhal jak jsem velela. Na povel si krásně lehl a nechal se odvolat. Pasení je asi jediná činnost u které má ocas krásně dolů. Je jasné že se v něm nezapře pastevecká linie.
Jammy viděla ovečky poprvé. Trošku si nebyla jistá, ale o ovečky měla zájem. Běhala kolem ve větší vzdálenosti. Bylo to zatím jediné co jsme po ní chtěli a doufám, že příště to bude zase o krůček lepší. Ještě jednou moc děkujeme Danovi a Ditě za všechno.
31.3.2007 Border sraz Svěží Vítr - Jammy, Dixi, Jessy, Argo
Už dlouho jsme se snažili domluvit sraz sourozenců Jammy. Konečně se nám to povedlo v krásný slunečný den. Na výlet s námi šlo samozřejmě více pejsků různých ras. Převládali však borderky. Pro mě už výlet začal, když jsem vystoupila z vlaku v Havířově. Vydala jsem se naproti autobusovému nádraží, které bylo v nedohlednu. Naštěstí Johana vstala natolik včas, že jsem nemusela chodit přes celý Havířov. Po cestě do Komorní Lhotky jsme se stavili kouknout na ovečky. Zvědavě jsem koukala na svou smečku jak bude reagovat. Hodně mě potěšil Fezzy, který měl o ovečky opravdu velký zájem. Jammy měla zájem pouze chvíli, ale koukala zvědavě. K mému překvapení se nebála, ikdyž první reakce byla baf baf, to jdu sežrat.
V deset hodin jsme se sešli všichni v hojném počtu 14 psů a 11 lidí. Já - Taj, Fezzy, Jammy, Lucka s manželem - Body, Dorotka, Dixi, Johana - Egesy, Manželé Hladíkovi - Argo, Kača a její sestra - Alfa, Tymi, Kerča,plus jeden pejsek který nevím jak se jmenuje. Směr Prašivá. Všichni jsme si povídali, zjišťovali o sourozencích co jsme mohli. Hafani mezitím pořád poletovali sem a tam jako šílené borderky. Na Prašivé jsme si dali oběd, udělali spoustu společných fotek a psy jsi trošku odpočinuli. Cesta zpátky už byla rychlejší. Byla totiž z kopce. Na konci jsme se rozloučili a domluvili další super výlet. Moc všem děkuji za společný výlet, opravdu jsem se skvěle bavila. Ještě malé povídání o sourozencích: Štěňátka z vrhu D jsou velice temperamentní, ale poslušná. Milující aportky. Jsou nekonfliktní velice mazlivý. Všichni mají opravdu krásné kostry i úhlení zadních končetin. Dixi, Jessy a Argo jsou podobni svému tatínkovi Berymu.V tuto chvíli mají mohutnější čumáčky, kratší srst. Jessy a Argo jsou hodně nohatí. Dixi je zase ušatá. A Jammy má světlejší oko, jinak je úplně celá maminka. Každý z nich mě, něčím úžasným okouzlili.
24.3.2007 Procházka s Luckou, Johanou, Marťou a našimi psy Dixi, Jammy, Egesy, Taj, Fezzy, Dandy
Na procházku jsme šli do Bělského Lesa. Šli jsme lesem jen tak a psiska si běhali. Fezzy hledal veverky a ptáčky. Dixi si hrála s Egesym. Taj běhal jen tak a Jammy ho jako vždy pásla. Došli jsme na moje oblíbené místo, kde jsme si mohli zaběhat trošku agility i zatrénovat poslušnost na velkém prostranství. Holky se chystají na nějaké zkoušky tak jsme si projeli základní poslušnost. Holky, i jejich pejsci, byli opravdu moc pěkně připravené. Jak skvěle jsme si užívali se můžete kouknout na fotkách. 10.2.2007 Návštěva u štěňátek Tento víkend byl poslední, kdy jsme mohli vidět štěňátka po Tájovi. K Veronice a její mamce jsme dojeli asi kolem jedenácté, protože já navigátor, stále pletu cesty :o( Příště to už doufám bude lepší. Všichni nás přivítali s velkým nadšením. Jak starší pejsci tak i štěňátka. Všichni byli hrozně moc akční a velice mazlivý. Sedla jsem si k nim a všichni si polehali vedle mě nebo mě okusovali. Na malou procházku jsme vzali naše tři psy. Verča vzala svoje tři psy a taky Aika a Emko. Měla jsem velkou radost, že se prcci vůbec nebáli a ke všemu se hrnuli s velkým nadšením. :o) Přeji všem malým prckům ať se jim daří a ať mají akční život.
25.1.2007 Obrana s našimi psy: Taj, Spot, Líza
Agility závody jsou v nedohlednu, tak máme čas i jiný sport. V průběhu ledna jsme navštívili už dvakrát figuranta. Na tréninky jezdíme ve složení Já, Eli a někdy i Efka.
Taj se každým kousáním lepší a lepší. Jeho zákusy jsou na plnou mordu jak se říká. A při posledním kousání byl fakt razantní. Byla jsem z toho v šoku :o) Spot. Co napsat o Spotovi. Jeho kousání se dá srovnat s maliňákem, říká pan figurant. Je razantní, zákusy na plno a má pro to srdce. Jenom je bohužel lehký. Líza se při kousání opravdu zlepšila. Přestala se figuranta bát a začala kousat do kůže. Moc Lízince gratulujeme a doufám, že teď už ji to půjde. Moc děkujeme Martinovi Uřičařovi, který nám opravdu pomáhá s našimi psy. Jeho zkušenosti a láska ke psům nám dává opravdu hodně. Moc děkujeme.
14.1.2007 Národní výstava Olomouc
Na tuto výstavu jsme měli přihlášené tři psi Táje, Fezzyka a Jammy. Na místo jsme dorazili včas a ještě bylo spousta času pozdravit všechny kamarády a učesat psy.
Všechny naše tři psy jsem vystavovala hned za sebou. Ale díky Janovi a Ivě jsem to zvládla. Tentokrát se mi zdálo, že byl Jano mnohem více nervózní než já :o) A to už je co říct.
Do závěrečných soutěží jsme se s Janem taky probojovali a Já s Fezzykem a Jammy jsme soutěžili v párech. Sice jsme nevyhráli, ale byla to dobrá zkušenost pro všechny.
Děkuji Ivě za dobré rady ve výstavním kruhu. Monice a Lucce děkuji za fotky a Janovi děkuji za to, že všechno vydržel. Moc si toho vážím.
Byl to super den nervů, radosti a kamarádů.
13.1.2007 Výcvik poslušnosti Fezzy, Taj, Jammy
O víkendu, když přijede Jano, mám jedinou možnost pocvičit se všemi psy poslušnost. Vydali jsme se tedy na procházku do lesa na naše oblíbené místo. S Tájem jsem si sjela poslušnosti podle ZVV1. S Fezzykem podle zkoušky ZZO. Oba kluci jsou na tyto zkoušky přihlášení v dubnu. Jammy ta trénuje postupně chůzi u nohy a přivolání ke mně. Na zkoušky se opravdu teprve chystá :o) Všichni pejsci byli moc šikovní.
Po výcviku aby byla i sranda se snažím procvičit jednoduché cviky v tanci se psem. Je to sranda, ale po chvilce mam pokousané ruky, jak se pokoušejí sníst pamlsek v ruce. S Janem se snažíme kluci i naučit skákání do náruče, ale tak aby skočili oba najednou.
9.1.2007 Tento víkend jsem byla bohužel bez Jana.
Abych si zpříjemnila volný čas jela jsem za štěňátky po Tajovi. Oba dny jsme se tyto šílené kuličky pokoušeli různě vyfotit. O tomto víkendu štěňátka dovršili tři týdny života a začali se moc pěkně projevovat. Poprvé začali štěkat a všichni se snažili chodit a hrát si. Jsem ráda, že jsem byla u jejich prvních krůčků. Na tento zážitek opravdu nezapomenu a moc se těším až poznám své štěňátka :o)